Prapor a znak obce

Znak a prapor obce Dolní Loučky

Dnešní obec Dolní Loučky tvoří dvě dříve samostatné obce – Dolní Loučky a Střemchoví, jejichž historický vývoj byl však v podstatě společný a totožný s obcí Horní Loučky.

Jednalo se nepochybně o staré osady, vzniklé či založené nejpozději ve 13. století a mající podobný osud a význam jako další podobné lokality, které povstaly v prostoru pozemkové držby, tj. újezdů získaných v této oblasti významnými členy starých panských rodů, erbu tzv. kopřivového listu (pozdější páni z Deblína), tří černých pruhů, tj. břeven (pozdějších pánů z Kunštátu), orlího křídla (pozdějších pánů z Lomnice), nebo zubří hlavy s houžví v nozdrách (pozdějších pánů z Pernštejna), apod.

Dolní a Horní Loučky nacházíme proto v polovině 14. stol. v držbě pánů z Kunštátu. V majetku tohoto rodu, jehož členové užívají i přídomku „z Loučky“ (podle zdejšího hradu), zůstávají až do počátku 16. století (kdy je již hrad pustý). Obě vsi, fara a dvůr byl prodán Janovi a Václavovi z Lomnice a záhy jimi v r. 1519 cisterciáckému klášteru Porta coeli. Loučky se tak stávají definitivně součastí alodního, tj. zpupného panství tišnovského.

Při zpracování variant návrhu obecního znaku bylo přihlédnuto k několika skutečnostem, podkladům a symbolům, které se vztahují k jednotlivým etapám dějin obce (obcí).

Předně přichází v úvahu štít z erbu pánů z Kunštátu (z Loučky). Ten, jak je obecně známo, prošel změnami své podoby. Pruhy, tj. břevna, vždy černé barvy (heraldické tinktury) byly na stříbrném (heraldická tinktura stříbra a podobně zlata je v praxi zobrazována bílou a žlutou) štítě rozloženy (ve 13. stol.) rovnoměrně na celé ploše. Brzy se však „posunuly“ do horní poloviny štítu, tak zvané hlavy.

V obecní kronice Dolních Louček je kresba štítu z erbu pánů z Kunštátu. Břevna jsou však z neznámých důvodů modrá a leží ve střední části štítu. Z důvodu této místní, současné tradice byla toto podoba znaku jako jedna z variant.
Určitou modifikací pak byla varianta, kde jsou na stříbrném štítu tři černá břevna rovnoměrně rozložená, představující štít z erbu pánů z Kunštátu. To jest tři černá břevna v hlavě stříbrného štítu.
Ve třetí variantě byla navržena symbolika cisterciáckého kláštera Porta coeli – lilie provázené po obou stranách křížem – coby po pánech z Kunštátu a epizodické držbě pánů z Lomnice v letech 1502 – 1519, dlouholeté vrchnosti a majiteli louckého zboží.
Další varianta nese v dolní polovině štítu na zeleném pahorku (tj. tak zvaném mluvícím znamení – „louce“) zlaté krojidlo a radlici. Symbol radlice a krojidla se totiž objevuje v pečetním poli staré obecní pečeti Horních Louček s opisem :DIEDINA HORNI LVCKI 1716.
A konečně varianta obsahující novověkou symboliku – kvádrový most (viadukt) – výraznou a dnes již historickou dominantu obce.

Byl schválen návrh první s tím, že se prostřední pruh modrý nahradil černým (páni z Kunštátu) a modré pruhy jsou symbolem řek Loučky a Libochůvky. Návrh obecního praporu plně vychází co se týče tinktur a figur z varianty návrhu obecního znaku. Vlajkový list má stranový poměr šířky a délky 2:3.