Obsah

Vodní příšera

 

Dalším skutkem, který tento beran spravil,
bylo, že se v hospodě opět vsadil.
Kolo jsem koupil – s ním za 3 minuty
přejedu přes rybník – to myslím na tuty.
V ten slavný den – neděle to myslím byla,
tak se s beranem skupina kamarádů k rybníku dostavila.
Beran se nachystal a na povel vyrazil jak střela
až jeho silueta zmizela pod hladinou zcela.
Kamarádi ztichli a počítal bublinky na vodě
a v duchu doufali, že bude beran v pohodě.
Ve chvilce beran vyplaval, ovšem bez kola,
a ve tváři měl výraz jako mrtvola.
Všem říkal, že pod vodou potkal bájného tvora,
který se zmocnil jeho kola.
Jednou říkal, že ho napadla lochneská příšera,
podruhé zas tvor s tělem lva a hlavou ještěra.
Všichni se mu vysmáli a nikdo mu nevěřil.
Další legrace byla, když tahal na břeh kolo ze všech sil.
Beran však od té doby byl jak smyslů zbavený,
vypadal, jako by kouřil denně kilo mařeny.
Jednou se vydal na ryby k rybníku,
však pruty nechal doma v šatníku.
Jindy šel jako pán na narozeninovou oslavu,
ale přišel o den dříve, tak si všichni klepali na hlavu.
Díky beranovi, který blbne ještě v téhle době,
si všichni zdejší připadají občas jako v Kocourkově.